můžu napsat článek, který 

• se netýká mě a starších pánů;
• se netýká kontroverzních událostí v naší neméně kontroverzní rodině;
• nevypovídá o mém (dalším) trapasu
  [ Pokračování článku ]

Blíží se konec roku 2008, pro mě osobně jednoho z nejzajímavějších a nejbarvitějších roků mého dosavadního života. Stala se spousta věcí, o některých jsem zde psala, o jiných (z více či méně pochopitelných důvodů) ne, každopádně, přihodilo se toho hodně. Leccos pro mě byla premiéra.

A protože již za dvě hodiny mířím oslavit poslední den tohoto roku do Libčan, přeji Vám všem, poutníkům a duším, které náhodou nebo záměrně zabloudily na můj blog, ať je pro Vás rok 2009 plný radosti, zážitků a dobrých skutků, ať už Vašich nebo cizích.

M.

Nevíte náhodou, v čem to spočívá?

Já ne.

Já dneska "oslavuju" první výročí mého blogu. Oslavuju je v uvozovkách z toho prostého důvodu, že se ony oslavy omezují na spánek, spánek a příležitostné sledování Simpsonů. Jsem nějaká nemocná. Zítra asi půjdu k doktorce a nechám si milostivě hrábnout do krku, aby zjistila, jestli náhodou nemám tu angínu.

A protože mi je jasné, že by to nikoho z vás nenapadlo, ten narozeninový dort si rovnou nadělím sama.

Všechno nejlepší!

... další detaily mého všedně absurdního života.

Nutno dodat, že se jednalo o přátelství jednodenní a zcela účelové.:)